Google+

pondělí 30. března 2015

Stres - jak proti němu bojovat

Nevím, jak vy, ale já se dokážu stresovat z každé maličkosti. Že neodevzdám včas zadaný úkol (to je
běžné), že nestihnu vlak (každodenní rutina), že si nevezmu deštník a bude pršet, že nestihnu nakoupit dárky na Vánoce, že zapomenu někomu popřát k svátku, že mi rupne igelitka s nákupem (zlaté plátěnky!)… Prostě ze všeho se u mě stává boj.

Stres není vždy špatná věc. Je to obraná schopnost našeho organismu proti útokům zvenčí. Nemyslím proti bakteriím a virům, myslím fyzický útok, kdy v době kamenné muži lovili zvěř a museli být ve střehu, jinak by neulovili ani mamuta. Co je ale důležité vědět je to, že i když už nežijeme v jeskyních, kde na nás v noci může zaútočit nějaká tlupa, a jsme relativně v bezpečí, tak se naše tělo stále chová stejně. Když je tělo ve stresu, omezí se některé tělesné funkce – trávení, okysličování buněk, tvorba nových… Známe všichni takový ten poobědový unavený čas, kdy se všechna síla soustředí do trávení a nám to vůbec nemyslí? Super. Tak si představte v tomhle stavu lovit ty mamuty. Prostě to nejde. Krátkodobě to nevadí, na to je tělo připravené. Ale z dlouhodobého hlediska je to nebezpečné. Kdo ještě nevěří na spojitost fyzických onemocnění a psychického stavu, ten by se měl dobře zamyslet nad tím vším, s čím lítá k obvoďákům, kteří mu pak řeknou „ale vám nic není“. A druhá věc – stres je původcem rakoviny. A to právě kvůli neokysličeným buňkám, protože rakovina nemá ráda kyslík.

Stalo se vám někdy jako malým dětem, že jste odjeli k babičkám/na tábor/na školu v přírodě a hned jste dostali teplotu a onemocněli? Stres. Stalo se vám někdy, že jste před velkou zkouškou/testem/pololetkou/jednáním v práci dostali horečku, kašel, případně jinou nepříjemnou nemoc? Stres. Mohla bych pokračovat donekonečna. Situace, které nám stresové vlastně vůbec nepřijdou, protože jsme naučení, že to tak je normální, jsou nejhorší. Nikdo nás nenechá doma proto, že se bojíme jít do školy kvůli testu. Měla ses víc učit. To je právě ten nejhorší stres a jsme do něj zataženi už odmalička.


Takže, co teda s tím stresem uděláme?

Nejtěžší, co si budeme muset uvědomit, je, že jsme ve stresu. I když se tak necítíme. Nervozita není to samé, co stres. Dlouhodobý stres už si ani neuvědomujeme. Ale příznaků je spoustu, třeba tiky v očích, klepající se ruce, nespavost, nadměrné pocení, nechuť k jídlu, ale i zvracení, teploty… Vlastně úplně všechny „běžné“ nemoci. Naše tělo bohužel neumí speciální příznaky pro chřipku a jiné zase stres (to jsem použila blbý příklad, ale víte, jak to myslím, žejo). Z těch několika symptomů se musíme naučit rozeznat, kdy jsme „jen“ nemocní, a kdy už je to stres. Jenomže stres je taky vlastně nemoc, že?

Krok 1 je tedy uvědomit si, že příčinou našich problémů je stres. Zastavit se, zamyslet se nad naším životním rytmem a uvědomit si, co je to, co nás nejvíc trápí. „Nemám čas na relax a meditaci“ může být první signál, že je něco špatně. Takové rozjímání a nicnedělání je totiž hrozně důležité. Nejsme roboti, ne, abychom pracovali 24/7. Pamatujte na to. Ke kroku 1 taky patří jedna zásadní věc – vykašlat se na to, co si o vás budou myslet ostatní lidi. „Jsem ve stresu,“ řeknete jim. „No to já taky a ještě víc, než ty, ty si vlastně nemůžeš vůbec stěžovat,“ může být jejich odpověď. Kašlete na to, co si myslí a co vám budou říkat. Že jste si uvědomili vlastní problém je přeci skvělé a klíčové. Že vám ostatní podrážejí nohy proto, že se chcete mít dobře, je přeci naprosto špatné.

Krok 2 – nebojte se požádat o pomoc
Stres není vaše chyba! Ale utápět se v něm a nevyhledat pomoc, to už ano. Nemusí to být hned psychiatr a bílé kazajky, stačí si napoprvé pořádně popovídat s někým, komu důvěřujete. Pokud nikoho takového nemáte, zkuste si vypsat všechno, co vás trápí. Když jste na problém sami, vždycky je to horší, než když je vás víc. I kdybyste měli zajít za obvoďákem a říct mu, co vás trápí, i to je první krok. Pokud bude následovat terapie, tím lépe. Otevře mám to oči, uvědomíte si, co vám stres způsobuje, a naučíte se ho ovládat a pomalu mu předcházet.

Krok 3 vypište se
Nějak to prostě musí ven. Ať už to bude řvaní někde v lesích, nebo psaní doma u čaje, musí to z těla ven. Stres je přeci nemoc, které se chceme zbavit. U rýmy a kašle smrkáme a chrchláme, u stresu píšeme. I když vám to přijde jako pitomý nápad, tak není. Je to neskutečně terapeutická činnost a dost pravděpodobně vám to doporučí i terapeut, pokud jste poslouchali u kroku 2. Dostat ze sebe své pocity před cizími lidmi je těžké, ale na papír je to snadné. A zakazuji vám se stresovat o tom, že si to někdo přečte, že to někdo najde… NO A CO. Tak to pište fikaně. A když si to někdo přečte, alespoň si uvědomí, že by na vás měl být hodnější.

Krok 4 – meditujte
Nemusíte hned posedávat pod stromy a odříkávat Óm. Najděte si čas na sebe a relaxujte. Někomu pomůže procházka v lese, se sluchátky ve městě, chvíle čtení s knížkou, nebo se naložit do vany s vonnými olejíčky. Musíte odpočívat. Pokud si teď říkáte „né, já nechci. Nemám na to čas.“ tak laskavě začneme číst od začátku tak dlouho, než vám dojde, jaký máte problém. Namísto sledování Ulice a klikání na „aktualizovat“ u emailové schránky, nebo čekování lidí na FB vypneme počítač a půjdeme se nadýchat toho jarního vzduchu, co je venku. Nikdo po vás nechce hodiny sezení v tureckém sedu. Stačí pár minut vleže na podlaze se zavřenýma očima a relaxační hudbou. Hluboké dýchání a klid. Dýchání je vůbec důležitá věc, různým tempem dokážeme ovládat stres. Ne nadarmo se říká, že se před důležitými a stresujícími situacemi musíme párkrát nadechnout a vydechnout, a pěkně zhluboka. 



Stres je příčinou civilizačních chorob, o tom se už ví. Ale nemluví se o tom, protože jsme podivně naučení, že o svém psychickém stavu mluvit nesmíme, aby si o nás nikdo nepomyslel, že jsme blázni. Pomohla by vám znalost, že tohle prožívají všichni, ale všichni se za to stydí, nemluví o tom a předstírají, že jsou v největším chillu a pohodě? Nu, je to tak. Byla bych ráda, kdybyste si z tohoto článku vzali alespoň jednu jedinou radu a zkusili ji používat v běžném životě. Určitě vám pak bude mnohem líp.

Co vy a stres? Stresujete se? Jak zvládáte těžké situace? Máte nějakou radu, jak se nepodvolit stresu?







K napsání tohoto příspěvku mě inspirovat tento článek z portálu Hello Giggles.

Obrázky tady, tady, tady a tady

pátek 27. března 2015

Proti pocení: Driclor


Pocení - naprosto přirozená funkce těla, díky které se tělo zbavuje nečistot a škodlivin, reguluje se teplota a odplavují se nepotřebné látky. Jenomže je to taky estetický problém. Potíme se všichni, někdo víc a někdo míň, ale všichni chceme nosit úplá barevná trička a být krásní bez tmavých kruháčů v podpaží. Co s tím? Dneska představím své zkušenosti s jedním produktem - Driclor.

Klasickým začátkem při problémech s nadměrným pocením bývá Driclor. Jeho používáním si prošla spousta lidí, včetně mě, tak vám tu popíšu své zkušenosti s tímto přípravkem.

Když jsem se poprvé začala pídit po něčem ostřejším proti pocení, než jsou stříkací fáčka, tak jsem prolezla celou řadu diskuzí a recenzí a v každé z nich se objevoval Driclor - někdy opěvovaný, někdy zatracovaný. Tak jsem hned letěla do lékárny a koupila si malé 20 ml balení na vyzkoušení. 

Pečlivě jsem si prostudovala návod a na umytou a usušenou pokožku poprvé před spaním nanesla vrstvu Dricloru. Téměř okamžitě to začalo příšerně štípat, pokožka mi zrudla a nevydržela jsem to ani 10 minut a musela přípravek smýt. Musím ale říct, že i takhle malá a krátká doba stačila k tomu, aby se pocení snížilo. 

Musím říct, že se správnou dávkou jsem bojovala celé první balení. Další Driclor jsem kupovala přes internet - velké 75 ml balení. Alespoň tedy dodnes doufám, že se jedná o stejný přípravek a ne nějaký fejk. Máte s tím zkušenosti? Dejte mi vědět!

Po čase jsem se naučila, že moje správná dávka je jen maličko máznout do podpaží a rozetřít prsty. Stačí opravdu malinko, což by se dalo označit jako výhoda.

Driclor není můj nejoblíbenější přípravek, to přiznávám. Používala jsem ho střídavě skoro 5 let a časem jsem se naučila nejen potřebnou dávku, ale i různé triky. Věděla jsem, že na oholené podpaží ho nesmím nanést, protože bude strašně pálit. Podpaždí jsem měla vysušené - suché - a musela jsem mazat výživnými krémy. Protože mám citlivou pokožku, tak se mi často dělaly záněty žláz, byla jsem s tím i u obvoďačky, tak mám naštěstí skvělou mastičku (Fucidin, ale je jen na předpis. Třeba mají ale nějakou volně prodejnou alternativu). 

Používala jsem Driclor několikrát do týdne, vždy, když jsem začala cítit, že se mi ucpávají žlázy, tak jsem na chvíli přestala. Taky ho nelze používat pořád, po čase si na něj tělo zvykne a přestane účinkovat, tak je to takový koloběh - několik týdnů, než účinkuje, pár měsíců blaha, najednou přestane účinkovat, nutnost vysadit na pár měsíců a znovu a znovu. I přes to jsem ale Driclor nezatracovala a dlouhodobě používala, protože je účinný.

Přestala jsem ho používat na podzim, protože znovu přestal účinkovat a najednou se přidal i zápach, se kterým jsem nikdy neměla problém. Říkám si, že to už byla naprostá varovná stopka, kterou mi tělo říkalo, že je něco špatně. A protože nechci být žádná smrdutá holčička, tak šel Driclor do háje (respektive do skříně, kde vyčkává, jestli si to náhodou nerozmyslím, což je docela pravděpodobné, třeba za půl roku).

Pro

  • Omezuje pocení
  • Stačí ho malinko

Proti

  • Vysušuje pokožku
  • Účinek není navždy
  • Po určité době přestává fungovat
  • Štípe a pálí
  • Nevhodný na čerstvě oholenou pokožku
  • Dělaly se mi z něj záněty potních žláz
  • Po čase sice omezil pocení, ale přidal se zápach!!!



Máte s Driclorem zkušenosti? Jaké přípravky proti pocení používáte?







Obrázky tady, tady a tady.

úterý 24. března 2015

Vůničky: Lolita Lempicka - Lolita Lempicka



Krásný den všem! Dnes bych ráda představila jednu z mých oblíbených vůní, ke které jsem přišla teprve nedávno. Je to parfémovaná voda Lolita Lempicka s názvem (pokud jsem to pochopila správně) prostě Lolita Lempicka :D Tak to mají alespoň v českých e-shopech. V zahraničních tomu říkají The First Fragrance

K této voňavce (nebo tedy parfémované vodě, jak se tomu říká správně) jsem přišla jako slepý k houslím - dostala jsem ji jako dárek k nákupu. A jaký skvělý dárek to je!

Dočetla jsem se, že Lolita Lempicka poprvé uvedla tuto vůni na trh roku 1997 (možná proto "the first frangrace" - aha! Deduktivní myšlení :D).

Vůně: voní svěže, sladce a lehce, přitom ale výrazně. První čuchnutí mi evokuje sladce vonící květinářství. Po chvíli, když se vůně usadí, vzniká kořeněná lehce citrusová vůně. Ne ale jako osvěžovače vzduchu, to ani omylem. Spíš je to vůně koření, kardamonu a sušeného pomeranče - jako na svařák. Vůně je mi opravdu příjemná. A vydrží!


Flakonek je krásný (dle mého vkusu): modré sklo se zlatými detaily v podobě jablka.

Kdo si není jistý, může nejprve vyzkoušet tester - miniflakonek/odstřik s objemem 1 ml nebo 5ml. (Třeba tady z parfums.cz

Originální parfémovanou vodu Lolita Lempicka Lolita Lempicka si můžete pořídit v řadě různých velikostí - 30 ml, 50 ml a 100 ml. Musím říct, že především ty menší velikosti budou super do kabelky na každodenní nošení, nebo na cestování. Cena za 100 ml se pohybuje kolem 700,-.

Chtěla jsem sem dát i video, ale nevímproč mi to nejde, tak doufám, že zájemce přesměruje kliknutí na obrázek ;)



Jak se vám líbí dizajn vůně? Máte zkušenosti se značkou Lolita Lempicka? Kupujete nové vůně přes internet, nebo je vždy chodíte očuchávat do obchodu?






Obrázky tady a tady

pondělí 23. března 2015

TAG: 30 kosmetických otázek a odpovědí


Blogosférou poslední dobou koluje tenhle hezký tag o 30 kosmetických otázkách, tak jsem si řekla, že je načase vám taky prásknout na sebe něco osobního a s dovolením si ho půjčím ;)


1. Vzpomínáš na svůj první kosmetický produkt?
Zdroj

Naprosto přesně! I když nevím, jestli byl úplně první (protože to asi byly pudříky na dětský zadky). Vzpomínám si, jak jsem asi v sedmi letech dostala svou úplně první OPRAVDOVOU rtěnku. Značku nevím (bůhví, co to bylo, určitě ne nic drahého, přeci jen mi bylo sedm). Byla jsem na sebe hrozně pyšná a vzala jsem si tuhle malovací parádu k babičce na víkend, kde se jí bohužel zmocnili moji bratranci a pomalovali si tím obličej jako indiáni. Tím skončil život mé první rtěnky.


2. Specifikuj perfektní řasenku. Už jsi takovou objevila?

Zdroj
Článek o mých nej a fuj řasenkách jsem psala nedávno (kuk tady), zatím jsou moje nejoblíbenější řasenky Volume Million Lashes od L’oreal ParisFalse Lash Effect Fusion od Max Factor Volume Glamour Max Definition od Bourjois Paris. Mám ráda dlouhé, husté a hezky rozčesané řasy, čímž se snažím docílit kombinací všech tří. Taky moje náklonnost ke každé z nich různě klesá a stoupá. Teď už třeba zase miluju Bourjois. ale uvidíme za měsíc :D Docela se ale těším, až vyzkouším zase nějakou novou :)


3. Jaké krytí preferuješ u make-upu?

Mám docela hezkou pleť, pečuji o ní i zdravou stravou a mám dobré geny, takže žádné výrazné výrazné krytí nepotřebuji, často stačí přepudrovat nos a můžu vyrazit :)
Zdroj


4. Oblíbená high-end značka?

Asi zatím nemám, uvidím časem. Značky si většinou vybírám poměr cena/výkon a kdejaká levná dokáže pomalu větší kouzla, než drahá. Nechce se mi platit za jméno jen proto, abych se mohla chlubit, že nosím něco, na co ostatní není. Pamatuji si ale, jak jsem si ještě na základce koupila na tu dobu (a na mé kapesné) drahý lak od Max Faktor v barvě světle fialové perleťové barvě asi za tři stovky (vážně byl takhle drahý! Nechápu proč :D) a nikdy jsem ho nepoužila, takže teď radši lovím levnější výrobky, protože se znám a často věci odkládám bez vyzkoušení, protože se mi za týden přestanou líbit.


5. Jakou kosmetickou značku jsi chtěla vždycky vyzkoušet, ale stále jsi se k ní nedostala?

Lime Crime! Ale po přečtení posledních diskuzí o tom, jací to jsou ******* už k ní tak vřelý vztah nemám. Teď se těším na víc barev tekutých matných rtěnek od Jeffree Star Cosmetics, na ty jsem četla moc dobré recenze, ale zatím jsem si nevybrala barvu pro mě.


6. Oblíbená značka z drogérie?

Celá drogérie je moje oblíbená! :D Teď ale záleží na tom, jestli je tím myšleno "specifická značka drogérie" nebo "jakákoli značka, která se dá v drogérce koupit", hm?

U mě jednoznačně vede Dermacol, GarnierL’oreal a Balea, ale mám ráda i krémy MIXA, Alverde a olejíky Saloos, nebo konturky od Rimmel, tužky na oči Gabriella Salvete, Pantene šampony...


Zdroj

7. Nosíš umělé řasy?

Jenom na karneval :D


8. Je některý druh kosmetiky, bez kterého nevyjdeš ven z domu? 

Denní krém, abych neměla suchou pleť. A v kabelce mám vždycky balzám na rty, ale na něj poslední dobrou docela zapomínám a dá se to přežít. Většinou taky malý krém na ruce.


9. Jakého produktu si nejvíc ceníš a opatruješ ho jako oko v hlavě?

Fňuk :( Zdroj
Loni jsem se zamilovala do matujícího svrchního laku od  L’oreal, který si šetřím pro slavnostní příležitosti. Taky si snažím šetřit KIKO tužkové oční stíny, ty vydrží na očích snad donekonečna. Taky jsem si hodně šetřila medovou voňavku od L'occitane, kterou přestali vyrábět a kterou jsem vážně hodně milovala. Pořád mám ještě schovaný flakonek a nemám to srdce ho vyhodit :D


10. Jak často nakupuješ kosmetiku? Líbí se ti nakupovat po jednom nebo jít na nákup jednou za čas a nakoupit víc produktů?

Jak kdy a jak co. Jednou za čas chodím na velký nákup takových těch denních potřeb - krémů, šampónů, masek na obličej, vatiček a podobně, čas od času zajdu na kukačku, co nového, a většinou odcházím s něčím, co jsem neplánovala. Před výplatou se ale musím drogérkám obloukem vyhýbat, protože si chci vždycky odnést domů úplně všechno :D


11. Máš kosmetický rozpočet nebo utrácíš, jak se ti zachce? 

Mám spíš životní, než kosmetický rozpočet. Záleží jak kdy, někdy si dám už předem stranou určitou částku, kterou za kosmetiku utratím, ale většinou prostě házím všechno do košíku a u pokladny se nestačím divit :D


 12. Používáš při nákupu kosmetiky kupóny, slevy a věrnostní karty? Ovlivňují tě různé akce k nákupu kosmetiky, kterou vlastně nepotřebuješ?

No jéje! Mám kartičky všude, kde to jde! Na větší nákupy často beru těch 10% v DMku, to udělá docela hezkou slevu. V té jejich kupónové knížce si zas tak moc nelibuji, ale jednou tam měli obrovskou slevu na Alnatura zboží, tak jsem si koupila sojová mlíčka & spol. asi na rok dopředu :D Dřív mě to ovlivňovalo mnohem víc (třeba za nákup x věcí kosmetická taštička zdarma), ale dneska už se snažím být rozumnější a držet svoje choutky na uzdě. I když taky jsem teď koupila minulý měsíc dva krémy jen proto, že byl třetí zdarma. Jsem marná :D


Zdroj
13. Jaký typ kosmetiky nakupuješ asi nejčastěji?

Asi vyživující péči o pleť a pokožku.


14. Upřímně, existuje značka, kterou nemůžeš vystát? 

Nivea. Ale spíš jí nemůže vystát moje pleť, než že bych k ní cítila nějakou nenávist. Z krémů na obličej jsem se kdysi osypala a od té doby se jí vyhýbám obloukem


15. Snažíš se vyhnout určitým složkám ve složení (sulfáty, parabeny)?

Nene, ale už mám docela zavedenou kosmetickou rutinu, ze které jsem všechny pro mě nepříjemné produkty vyřadila, tak nemusím hlídat složení pokaždé, když jdu koupit nový krém.


16. Máš oblíbené místo, kde nakupuješ kosmetiku?

Většinou to jsou drogérie ve všední den dopoledne, kdy jsou poloprázdné a mám klid na výběr :)


Zdroj
17. Péče o pleť: zkoušíš ráda nové značky a výrobky, nebo si ráda uchováváš svou rutinu? 

Jednoznačně si uchovávám svou rutinu, střídám pár osvědčených krémů, nebo volím stejnou značku. Už jsem se párkrát osypala a nechtěla bych to znovu riskovat, takže jdu vždy do stejného krému nebo stejné značky. Ale jen co se týče pleti a kosmetiky na obličej, ostatní zkouším ráda nové.


18. Oblíbená "bath and body" značka?

Hm hm, jak kdy a jak co, kombinuji několik oblíbených. Ale nejradši mám do sprchy sprcháče belgická čoko od Dermacolu z řady Rituals, nebo limetka a hroznové víno, to taky krásně voní. Mají také tělové krémy nebo peeling, takže když mám chuť na čokoládové potěšení, tak jednoznačně toto.


19. Kdybys mohla od teď nakupovat a používat jen jednu značku, která by to byla?

Tak jednak by to bylo docela utrpení :D Nevím, protože od každé značky miluju něco jiného! Asi L'occitane, hlavně kvůli nové třešňové voňavce, kterou jsem objevila minulý týden a která mě nadchla ale fakt neuvěřitelně.

Zdroj

20. Jaká značka má dle tvého názoru nejpovedenější obaly?

Love and Toast! Mají krásné, barevné a veselé obaly. Objevila jsem je při cestování a pořídila si krém na tělo, ale musím říct, že poměr cena a výkon mě docela zklamal. Zase tak moc mi to nevonělo a bylo to docela drahé (kdyby měl ošklivý obal, tak si ho nekoupím, takže hezký obal je spíš prokletí). 


21. Jaká celebrita má vždy dokonalý make-up? 

Khloé Kardashians. Z celého tohoto klanu ji mám nejraději a protože má celý tým stajlistů a specialistů, vypadá vždy hezky. Navíc si nenechá s**t na hlavu, tím je mi sympatická :D


22. Na jakém e-shopu nejčastěji nakupuješ kosmetiku? 

Většinou nakupuju v drogérkách, protože si chci zboží prohlédnout a očuchat. A pak online podle toho, kde to mají zrovna nejlevnější :D


Zdroj
23. Pět tvých oblíbených youtube beauty gurus? 

Mám jen jednu - Graveyard Girl :) YouTube videa mě zase až tak nebaví a dívám se jen, když potřebuji nějakou radu, takže pak projíždím všechny a hledám tu nejlepší. Na Graveyard Girl se pak dívám spíš jako na zábavu, protože je dost praštěná, ale zároveň zkouší spoustu produktů tak, že je vidět jejich funkčnost. Člověk se dozví něco nového a ještě se pobaví.


24. Máš ráda multifunkční produkty jako stainy, lip and cheeks, shimmer bricks atd.? 

Počítá se kokosový olej jako multifunkční produkt? :D Jinak ne.


Zdroj
25. Jsi v nějaké fázi líčení nemotora?

Naprosto v každé fázi! :D I mistr tesař se někdy utne, takže to zas tak moc neprožívám.


26. Používáš primer pod oční stíny? 

Těch otázek je nějak hodně, už to tu sepisuju snad půl dne :D Ale ne, nepoužívám.


27. Kolik vlasových produktů použiješ během jednoho obyčejného dne? 

To strašně záleží na tom, jaký mám den a co budu dělat, protože za "obyčejný" den považuji neděli v teplákách a válení se u seriálu s popkornem, k tomu tužidlo nepotřebuji. Ale k mojí klasické péči o vlasy během neobyčejných dnů patří klasika šampón a kondicionér, jednou za čas výživná kůra, jednou dvakrát do týdne kokosový olej. Po umytí vlasů používám pěnové tužidlo na vlnité vlasy od Schwarzkopf (které vydrží asi hodinu :D) a Gliss Kur olejíček taky od Schwarzkopf na konečky, který hezky voní a je moc příjemný. Oboje jsem si koupila kvůli slevovým kuponkům :D


28. Co používáš jako první, korektor nebo MU? 

Zdroj
Nejdřív makeup, potom korektor, pokud je vůbec potřeba. Mám docela hezkou pleť a ani za "ošklivé" dny se zase tolik nestydím :)


29. Zvažovala jsi někdy navštívit make-up kurz? 

No jistě a kolikrát! Myslím, že si ho v nejbližších dnech pořídím za odměnu :)


30. Co na make-upu miluješ obecně?

Pocit, který mi dodává. Většinou se maluji víc, když se necítím tak sebejistá a krásná, a naopak. Přírodní krása není k zahození, ale díky malovátkám mám šanci vypadat jeden den jako andílek, a druhý den jako ďáblík, podle nálady.


Uf, takových otázek! Kdo dočetl až do konce? Přiznejte se! :) Tak doufám, že alespoň někdo! :D Taky doufám, že jste se neunudili k smrti! Dneska to nechám bez klasických otázek, protože jsem tentokrát odpovídala já. Těším se na vaše postřehy a komentáře :)



sobota 21. března 2015

Yves Rocher: Sprcháč v cestovním balení


Při kupování sprchových gelů a mýdel se většinou snažím koupit co největší za co nejmenší cenu (samozřejmě stejně důležitá je i předchozí zkušenost a příjemná vůně). Moje dlouhodobě oblíbené sprchové gely jsou Dermacol Aroma Ritual, ale nedám dopustit ani na Yves Rocher malý sprchový gel z řady Jardins du Monde, a speciálně na ten pomerančový. Nejsem příliš velký nadšenec citrusových vůní, ale v tomto případě udělám velice ráda výjimku. Sprchový gel voní intenzivně po pomerančích, až se vám sbíhají sliny nad představou šťavnatého pomíku. Tento sprchový gel má ale i jinou nespornou výhodu – velikost.




Kdo rád a často cestuje (ať už na dovči do zahraničí, do kempu, za partnerem/partnerkou, za babičkou, z kolejí domů, nebo jen do fitka) určitě už se alespoň jednou zabýval hledáním přiměřeně velkého sprchového gelu (a další kosmetiky). Když jedete na týden mimo domov, chcete mít přeci tašku co nejlehčí a všichni víme, že kosmetika váží asi tak třicet kilo (alespoň ta moje, když se snažím někam odjet :D). Přelévání šampónů do lahviček je v tu chvíli docela dobré řešení. Ale kde získat tyhle lahvičky v první řadě? Nebo co když potřebuji rychle nějaký sprcháč a takové ty letadlové velikosti (nebo mýdlíčka nakradená z hotelů) nestačí? Odpověď je jasná – Yves Rocher

Pro mě to byla láska na první pochled (a první "počuch" :D). Všechny Yves Rocher sprchové gely Jardins du Monde krásně voní, některé intenzivněji, jiné méně. Navíc je jich spousta druhů! - vybere si proto úplně každý :) 

Sprcháčky mají 200 ml. Cena v eshopech se pohybuje od 60 do 100 Kč.


Jaký je váš oblíbený cestovní sprcháč? Co vaše zkušenosti s Yves Rocher? Máte tuto značku rádi, nebo dáváte přednost jiné?






Obrázky tady a tady

středa 18. března 2015

Glosátorka: 7 tipů proti hluku, abychom se dobře vyspinkali

 
Při pravidelném brouzdání internetem jsem narazila na článek 7 tips for blocking out noise so you can finally get a good nights sleep. Kdybyste viděli moje nadšení, s jakým jsem s adrenalinem proudícím v krvi klika na tento článek, museli byste se smát. Ono je to ale docela prosté. Jsem noční můra a věčný nespavec, kterého vzbudí i špendlík spadlý na zem. Nebo teda spíš celý babiččin košík se šitím, protože spadlý špendlík na zem jsem neslyšela ani v první třídě, kdy ho pančitelka pouštěla na podlahu, aby se přesvědčila, jestli jsme dostatečně potichu. Nic jsem neslyšela (a myslím si, že to neslyšel nikdo, i když všichni říkali, že jojo) a je potřeba trochu víc hluku k tomu, abych se probudila.

Co tím chci říct je to, že mě i poměrně malý hluk vzbudí, takže se probouzím pravidelně celou noc se všemi projíždějícími auty, křičícími lidmi a štěkajícími psy. Takže když na mě jednoho dne vyskočí článek s jasnými tipy, jak odblokovat hluk, kterých je ještě navíc 7, tak se mi rozzáří oči a zběsile hltám ty zázračné rady, které mi určitě pomohou od životních útrap se spaním. Kéžby…

Čekala jsem, že se bude jednat o nějaké zaručené metody relaxace, vyzkoušené jogínské cviky, nebo zázračné potraviny, po kterých budu spát jak zabitá. Proto mi už první rada přišla trochu zcestná. Tip číslo 1 – Přestěhujte si nábytek. Oukej, říkám si. Tak je asi jasné, že nemám postel někde ve vstupní chodbě a ne všichni mají šanci si přestavovat byt každý den. Je fakt, že zvuky rezonují skrz zdi, takže pokud máte hlučné sousedy, asi není nejlepší mít postel namáčknutou na zdi. V článku píší, že taková masivní knihovna na zdi docela dobře izoluje zvuky. Rada nad zlato, škoda, že mám jen jednu poličku…

Tip druhý – Vytvořte si kreativní zvukové těsnění. To asi není špatný nápad, ale co když je zrovna 10 večer a vy se chystáte zrovna spát a nemáte na kreativní obkládačky čas, materiál, chuť, nápad, sílu a kdesi cosi? No, tak smůla, budete nevyspaní navždy.

Tip číslo 3 – Bílý šum. Bílý šum je určitý druh „podkladového hluku“, který má pomoct při odzvučení ostatních nepříjemných ruchů. Někdy se pomocí něj uspávají mimina. Článek radí pouštět větrák nebo klimatizaci. „Toto bude speciálně nápomocné těm, kterým nevadí hučení větráků nebo topení,“ doplňují geniální autoři článku. Neumím si představit puštěný větrák 365 nocí v roce, kdy 300 dní je mi kosa. A taky ta spotřeba elektřiny. Díky, článku, další rada, kterou nevyužiju.

Tip čtvrtý – Boj proti hluku lepším hlukem. Pusťte si rádio a usínejte za zvuku šplouchání oceánu nebo bílého šumu. Čtvrtý tip se veze na tipu číslo 3. Prostě vytvořte zvukovou bariéru. A co takové ty zásady zdravého spánku, kdy neusínáme při ŽÁDNÉM hluku? Neměl být účel článku prozradit nám obyčejným smrtelníkům metody, jak nechtěný hluk zablokovat? Kdybych měla usínat s puštěným větrákem a šuměním moře, tak se asi nikdy nevyspinkám.

Pátý tip – odizolujte si podlahu. Pořádným kobercem izolujete zvuky ze spodu. O zvukové izolaci/těsnění jsme se dozvěděli už u druhého tipu, přece. Takže nic nového. A hlavně – nic proveditelného OKAMŽITĚ a bez investic.

Šestý tip – závěsy. Pokud si dáte před okna závěsy, pomohou vám izolovat hluk přicházející zvenčí. Jsem sama, komu tohle připadá jako docela logické vybavení spousty domácností a jako naprosto zbytečný a neužitečný tip, pokud nemáte okna, na které by závěsy pasovaly?

A jdeme do finále. Tip číslo 7 je ze všech nejlepší – zalepte si díry v oknech a ve dveřích. Nevěřícně zírám na poslední radu a chce se mi jenom smát.

Takže, co udělat podle článku k tomu, abychom spali klidně a nerušeně jako miminka? Přestěhovat nábytek, zdi polepit těsněním, na zem položit tlusté koberce, na okna dát pořádné závěsy, zalepit škvíry v oknech a dveřích a pustit si větrák. Dík, ale fakt ne. Radši to vyřeším špunty do uší, jako ostatně doposud.


Co si myslíte o článku? Jsou to dobré nebo zbytečné rady? Máte lehký spánek? Jaké jsou vaše rady pro spinkání až do růžova?






Obrázky tady


pondělí 16. března 2015

Glosátorka

Rubrika se jmenuje glosátorka, ale obsahem jsou fejetony? Co to je za zmatek? Zbláznila se ta holka jedna puntíkatá? Věřte nevěřte, je to záměr! Přidávám rubriku na krátké články, fejetony, glosy, poznámky, sloupky a všechno možné i nemožné.

Co se tu bude dít? Aktuality, reakce, poznámky, novinky a vůbec tak všechno, co bude stát za zmínku, a co budu mít potřebu okomentovat. Ofejetonovat. Oglosovat… (každý si vybere dle svého).

A proč najednou takové haló, když o jiných rubrikách nebylo nikde ani pípnutí? Protože glosátor je nejlepší slovo na světě :D

Pod slovem glosátor si totiž nevybavím „autora stručných poznámek, glos“, jak říká slovník naučný, ale nějakého šviháka s knírem a hůlou, alá Hercule Poirot, který vtipem stírá své úhlavní nepřítele a podmaňuje si srdce žen správně načasovanými poznámkami.

Poprvé jsem se s tímhle výrazem setkala ve škole (kde jindy) ještě na střední (takže straaašně dávno) a od té doby jsem si schovala obrázek glosátora, který mě rozesmává ještě dnes.

Takže se teď sama pasuji na glosátorku, neohroženou komentátorku všeho možného i nemožného.

Nu, a teď nezbývá nic jiného, než počkat na nějaký ten fejeton, když tu o tom ta glosátorka tak zdlouhavě básnila…
Bojte se, bojte. Přichází Glosátor(ka)! :D




sobota 14. března 2015

Viktoria Modesta - modelka s protézou


Když se dívám na fotky a videa z módních přehlídek, často se nestačím divit. Móda je zajímavé
odvětví, které šokuje a baví. V poslední době se návrháři a magazíny snaží zapojit do svých kampaní "plus size" modelky, což jsou "normální" hubené holky velikosti 36/38, které jsou ale oproti "opravdovým" modelkám - věšákům na šaty - "obtloustlé" a okamžitě dostávají nálepku "plus size", která ve skutečnosti znamená "normální žena". Jsem zvědavá, jaký typ ženské postavy budeme opěvovat za 10 nebo 20 let, doufám, že se ten dnešní pohled změní, protože působí negativně především na mladší slečny, které se ve svých teen letech musejí vyrovnávat nejen samy se sebou, ale i s nastavenou "ideou krásy", o které si myslíme, že je správná, i když je to jen vymyšlený mediální svět, který prodává. Všichni přeci víme, že každý je jiný, a že v životě nejde jen o to, jak kdo vypadá.

Proto jsem měla obrovskou radost, když jsem narazila na modelku Viktorii Modestu. Viktoria Modesta pochází z Litvy, ale od svých 12 let žije ve Velké Británii. Kvůli nedbalosti doktorů při narození trávila většinu dětství po nemocnicích, vrcholem byla nutnost amputace levé nohy od kolene dolů. Věřím, že by se většina mladých slečen s tímto problémem zhroutila, zanevřela na život a na krásu, ale Viktoria vzala svůj handicap jako výhodu k tomu, aby ukázala světu, jak vypadá alternativní podoba krásy.

Musím říct, že Viktorii Modestu obdivuji. Nejen kvůli nelehkému dětství, ale především kvůli snaze ukázat světu a všem ženám, že i s tělesným handicapem lze jít za svými sny, a také jich dosáhnout. Doufám, že se jí bude dařit tohle poselství rozšiřovat dál, protože je důležité, aby si ženy uvědomily svou vlastní krásu a přestaly se poměřovat s vyfotošopovanými stránkami časopisů.









Co si myslíte o modelce Viktorii Modestě? Přijde vám krásná, nebo zvrácená? Jak byste se zachovali v podobné obtížné situaci? 




Obrázky tady

úterý 10. března 2015

Moje obsese: Balzámy na rty

Jsem balzámový závislák a není se čemu divit, když tu máme v ČR suchý vzduch (samozřejmě v porovnání se zeměmi, které mají moře. Všimáte si taky, že v zahraničí často své české návyky zapomínáte a nepotřebujete?).

Ať už je to pravda, nebo jen moje omluva neustálého patlání čehokoli na rty, stejně představím ty balzámy, které momentálně používám.



Zázrak č. 1: Altermed PANTHENOL Lipbalm


Všichni víme, jak je panthenol skvělá a léčivá věc na spáleniny, odřeniny, na opalování a podobně. Stejně skvělý je i tento balzám. Patří do základní výbavy mé sbírky balzámů a už si to bez něj nedovedu představit (je to pravda, jakmile si jednou něco oblíbím, už bez toho nedám ani ránu :). Tenhle balzám mě před lety zachránil od suchých, popraskaných a loupajících se rtů. Je kouzelný, léčivý efekt zaručený. Jak je známo, tělo si na všechno po čase zvykne a i ty nejúčinnější přípravky přestávají po čase fungovat, proto je dobré ho používat třeba na noc, při akutních obtížích několikrát denně, ale určitě ne každých 10 vteřin. Víc ho používám přes zimu, kdy je kůže více namáhaná a mrazem vysušená. Kdo ještě není přesvědčený, tomu prozradím, že jako bonus balzám  Altermed PANTHENOL Lipbalm překrásně voní (vůni nedokážu popsat, je to jako směs krásného dětství a rozkvetlé zahrady mandarinkovníků, i když po citrusové vůni tam není ani stopy, ale je oranžové barvy, takže jasná asociace). Balzám nebarví, je jemný, snadno se roztírá a rychle vstřebává. Rty zanechává jemné, vyživené a usměvavé :). Kupuji ho v lékárně (vždycky říkám "ten oranžový balzám s panthenolem), cena se pohybuje mezi 60 - 70 Kč.



Zázrak č. 2: Oriflame Tender Care aneb Zázračný kelímek

Zázračný kelímek od Oriflame je prostě zázračný. Je jemný, dobře se roztírá, rychle vstřebává. Přírodní vazelína (i když je to všechno ropa, že...) v kombinaci se včelím voskem je vždy záruka dobré a příjemné kosmetiky. Používám ho jako balzám na rty, ale jeho využití je mnohoúčelové, od odřenin, suchých loktů po opary. Voní krásně, je maličký, takže se vejde do každé kabelky. Osobně si ho nemůžu vynachválit, jen kdyby byl za tu cenu o krapítek větší. Cena se na internetu pohybuje od 90 do 200 Kč.


Zázrak č. 3: Vaseline Lip Therapy - Aloe Vera 
Zdroj




Ze všech "matlacích" balzámů na rty je tento můj nejoblíbenější. Přivezla mi ho kamarádka z

dovolené v UK a mrzí mě, že jich nemám alespoň 20! Už ho používám skoro rok, vydrží opravdu dlouho. Je to čistá vazelína s kapkou aloe vera, díky které balzám překrásně voní. Vnímám ho jako levnou (a nedostupnou v ČR) variantu Oriflame kelímku (cena se pohybuje kolem 1 - 2 £ liber, v přepočtu tedy kolem 40 Kč). Dá se taky používat víceúčelově a až ho příště někde uvidím, nakoupím si doživotní zásoby :D


Neutrální č. 1: Helle balzámy


Pokud hledáte nějaký levný balzám na rychlé použití, Helle balzámy nezklamou. Jsou jemné, navoněné, ale takové nijaké. Čas od času si nějaký koupím, většinou proto, že zapomenu některý ze svých oblíbených. Nevím proč, ale přijde mi, že jsou takové "vodové". Snadno se roztírají a jsou rychle pryč. Momentálně mám jahodový a není špatný, vůně je na mě příliš intenzivní a umělá. Nezavrhuji je, ale nepatří k mým top oblíbeným. Cena se pohybuje kolem 30 Kč.



Neutrální č. 2: Regina Placenta

Tento balzám patřil jednu dobu k mým nejoblíbenějším, ale časem se mi omrzel. Byl to jeden z prvních zachránců mých popraskaných rtů a asi i jeden z prvních balzámů na rty, které jsem kdy používala. Je jemný, dobře se vstřebává a účinně regeneruje poškozené rty. Pamatuji si, že v některých byly hrudky (a nebyla to speciální peeling edice), které nebyly moc příjemné, proto jsem ho na čas přestala používat, ale teď se k němu znovu vracím. Řadím ho mezi neutrální, protože je to taková balzámová klasika, která neurazí. Cena se pohybuje mezi 40 - 65 Kč.


Zklamání č. 1: Astrid regenerační ochranný lůj na rty MAXI

Když jsem poprvé uviděla tento maxi Astrid lůj na rty, myslela jsem, že nadšením omdlím. Byl OBROVSKÝ a moje posedlost balzámy na rty dosahovala v tu chvíli vrcholného blaha. Jenomže velikost není všechno, jak se znovu můžeme přesvědčit.

Co je na něm dobrého? Je opravdu veliký (19 g) a tudíž vydrží neskutečně dlouho i při neustálé aplikaci na rty. Co mi na něm vadí je složení. Je to lůj na rty, takže je tužší (než například zmiňovaný balzám s panthenolem), špatně se vstřebává a rty se mi po něm někdy drolí (což je přesně to, čeho docílit nechci). Je bílý, nebarví, voní nevýrazně, ale ne nepříjemně. Ekonomicky je to jednoznačně výhodná koupě a na domácí mazání asi dostačující. Znovu si ho ale nepořídím, prvotní nadšení vystřídalo zklamání.
Cena kolem 30 Kč.

Zklamání č. 2: Lip Smacker Coca Cola Vanilla 


Coca Cola nepatří k mým top nápojům (jen při nevolnosti nebo nutném doplnění cukru, což je asi tak 2x do roka) a nešílím ani z vanilkové kokakoly. Lip Smacker balzámy se prodávají tuším v Claire's jako sada po šesti různých vůních, já dostala tuhle vanilkovou tyčku jako dárek k Vánocům od kamarádky. Na první pohled to vypadá hezky retro, voní taky příjemně kolovo-vanilkově, ale to je asi tak všechno, co tenhle balzám umí. Ještě by vás mohla zmást sladká chuť po prvním nanesení balzámu, ale jinak to není nic moc. Špatně se roztírá, zanechává nevstřebatelnou vrstvu a rty se mi po něm drolí.




Zklamání č. 3: Nectar of Nature balzám na rty


O tomto balzámu jsem už poreferovala v článku Moje obsese: Čokoláda. Rychlé shrnutí: balzám je lepkavý, špatně se vstřebává, rty nevyživuje, už si ho znovu nepořídím.



Jdeme na to přírodně

Kdo radši volí přírodní varianty zkrášlovacích přípravků, může použít třeba med jako peeling na rty, i jako vyživující kůru. Zcukernatělý med skvěle poslouží jako peeling, tekutý pak jako sladká vyživující maska. Nechte několik minut působit (pozor na upatlaná trička a chuť sníst všechnu tu sladkost! ;) Kdo je medumilovník, může si brát s sebou med třeba do sauny, používat ho jako masku na vlasy nebo celkově na pleť. O tom ale jindy :)

Druhou alternativou je mnou oblíbený, adorovaný a milovaný kokosový olej. Kokos, jeho vůni a chuť naprosto miluji a přírodní kokosový olej je už dávno součástí mých kosmetických procedůr. Kokosový olej lze využít mnoha způsoby (o tom také jindy), třeba právě jako balzám na rty. Jak to dělám já? Odeberu trochu kokosového oleje do prázdné krabičky od balzámu/krému, lehce namočím špičku prstu a přetřu rty - žádná věda. Krabičku lze nosit i s sebou v kabelce (pokud je dobře uzavíratelná, nechceme žádné maléry s vyteklou kosmetikou). Kokosový olej se skvěle vstřebává a není třeba jej oplachovat (slízávat ;) jako med. Pro mě osobně je to nejlepší přírodní řešení.


Uf, to jsem se tedy rozepsala! Alespoň je vidět, že mi téma balzámů na rty není lhostejné :D


Které balzámy patří mezi vaše zázraky a zklamání? Bez kterého nedáte ani ránu, a kterému se naopak vyhýbáte obloukem?





Obrázky tady, tady, tady, tady, tady, tady, tady, tady a tady

sobota 7. března 2015

I ženy mají své dny...


K napsání tohoto příspěvku mě inspiroval tento článek, jehož hlavní myšlenka říká: "There's nothing luxurious about my periods, so why is the Government taxing tampons as if there is?"


Menstruace je citlivé a tabuizované téma. Jasně, všude narážíme na reklamy rozesmátých hubených holek v bílých kalhotách, které dovádí na houpačce, na kole, nebo na diskotéce a přelévají ze zkumavek modrou tekutinu. Intimka sem, intimka tam. Při nákupu dámských hygienických potřeb, jak se tomu nenápadně říká, aby to náhodou někoho neurazilo, se pěkně plácneme přes kapsu. A tady je klíčová myšlenka zmiňovaného článku: Proč stát vydělává na tom, že jsme ženy? Chápu cenu kosmetiky, oblečení a dalších "zkrášlovačů", ale proč jsou tak drahé právě vložky a tampony, které si nekupujeme pro legraci, nebo pro to, abychom byly krásnější? Kupujeme si je proto, že musíme. A platíme DPH za to, že máme každý měsíc své dny.

Až doteď mě nenapadlo, že je na tom něco špatně. Byla jsem zvyklá si s rudou tváří a roztřesenýma rukama rychle strkat u pokladny balíček vložek do tašky, aby náhodou nikdo neviděl, jak jsem trapná, že mám své dny. Byla jsem zvyklá se stydět za ten "červený týden" a předstírat, že se nic neděje. Hážem do sebe brufeny a ibáče, když je nám během našich dnů špatně, a snášíme nevrlé pohledy "co nám to zase přelítlo přes nos, že jsme tak protivné" během PMS. A přitom bychom potřebovaly klid, hodně spánku, teplo a hlavně žádný stres.

Nevím, jak vy, ale já si teda svoji menstruaci neužívám ani omylem. Už týden předem mám PMS a je mi zle od žaludku, bolí mě hlava a čas od času mám i zvýšenou teplotu. Během prvních dnů mě bolí bedra a vůbec celé tělo, mám pocit, že mi spodek upadne, svírají mě křeče a těším se, až bude po všem. A za měsíc znovu a znovu.

Když se to vezme kolem a kolem, jsme odmalička naučené, že menstruace je něco špatného, nechutného a odporného, o čem bychom neměly s nikým mluvit. Když se o reprodukčních orgánech poprvé dozvíme v bižuli, kluci se nám posmívají za to, co to vlastně máme (i když tomu ještě nikdo z nás nerozumí). Ta trapná muka přenášení hygienických potřeb na toaletu o přestávce ve škole, aby to hlavně nikdo neviděl, mi dodnes dělají husí kůži. Být holka prostě není jednoduché.


Bylo by príma, kdyby se tohle tabuizované téma trochu uvolnilo a ženy by si mohly v klidu a beze studu koupit nutné a předražené vložky a tampóny. Bylo by príma, kdyby se daly koupit bez DPH, protože to, že jsem žena a menstruuji, není důvod k tomu, aby za tuto "výhodu" musela platit. Bylo by príma, kdyby naopak stát dotoval výrobu našich potřebných měsíčních "pomocníků". Taky by bylo príma, kdyby byla ke každému balíčku vložek přibalená čokoláda zdarma. Hořká čokoláda totiž pomáhá na zmírnění příznaků PMS a bolestí.

Myslela jsem, že se k tomuto tématu dostanu až později, ale přemohla mě potřeba reagovat na zmiňovaný článek. V dalších článcích, které se týkají tématu menstruace, se budu věnovat opakovaně použitelným dámským hygienickým potřebám, nebo třeba vhodným potravinám, které bychom měly jíst během svých dnů.


Vadí vám, že platíme DPH za tampony a vložky? 
Dokážete beze studu mluvit o "svých dnech"?





Obrázky tady a tady.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...