Google+

sobota 30. ledna 2016

Kakaová masážní kostka Ponio


Taky milujete ten pocit, když vylezete ze sprchy a vybíráte si něco voňavého, čím se namažete? Miluju všechno voňavé a nejvíc ze všeho čokoládové. Na konci prosince mi Míša z eshopu s přírodní kosmetikou Krásná každý den nabídla k vyzkoušení dva produkty. První, který vám představím, je neskutečně voňavá Kakaová masážní kostka Ponio, kterou seženete TADY

Co to je masážní kostka? Název napoví - je to kostka určená (nejen) na masážování. Kakaová masážní kostka Ponio je vyrobena z čistého organického kakaového másla (THEOBROMA CACAO SEED BUTTER) a to je všechno. Čisté kakaové máslo. Kdo miluje olejování a čokoládu, už teď musí slintat blahem.

Do tuhých olejových masážítek jsem se po vyzkoušení jednoho z Lushe zamilovala. Je to ohromný vynález - olej v kostce! Olej se při kontaktu s teplou kůží jemně rozpouští, takže stačí kostkou přejíždět po těle a jste krásně namazaní a navonění. Proč ale používat na mazání kostku, když jsou krémy? Protože je to originální, skladné, přírodní a ohromně voňavé!


Kakaová masážní kostka Ponio je naprosto k nakousnutí. Už přes krabičku ucítíte tu pravou čokoládovou vůni a budete chtít alespoň maličko ochutnat. Po otevření krabičky na vás vykoukně. kostka, která vůbec není ve tvaru hranule, ale tvaru, který nedokážu jednoslovně pojmenovat. Skvěle padne do ruky! Další užití masážní kostky, než mazání po koupeli? Masáž! A nejlépe od vaší drahé polovičky po dlouhém týdnu plném povinností. Jemně se rozpouštějící kakaový olej = blaho zaručeno. Sice tu pořád říkám olej, ale ve skutečnosti tím myslím máslo.


Tuhle krásnou kakaovou laskominku si šetřím, protože je mi líto ji celou vyplácat jen tak. Přijde mi slavnostní, takže ji vytahuji při slavnostních příležitostech, jako je oslava toho, že přežiju dlouhé pracovní pondělí, nebo toho, že si nedám po obědě žádný dortíček (no považte!). Sladký deficit pak skvěle nahradím čucháním kakaového mazání.

Miluju másla na tělo všeho druhu, protože jsou zpravidla výživnější a intenzivnější. Teď v téhle zapeklité zimě po nich sahám častěji, než po jiných "lehkých" krémech, které musím dávat v několika vrstvách, abych vůbec pocítila nějaký záchvěv hydratace. Kakaové masážítko ale stačí párkrát přetřít po těle a pokožka je vyživená a promaštěná dostatečně tak, jak to mám ráda. Ještě dlouho pak voním po čokoládě a žádné suché pocity pokožky se nedostavují. Voňavý a účinný produkt a ještě s čistým přírodním složením? Zázrak!


Nejúžasnější na tom je, že jako by z ní neubývalo! Sice ji šetřím, ale ten Lush byl pryč po pár máznutích (a taky byl menších rozměrů a ještě obsahoval špinící část). Kakaová masážní kostka Ponio je prostě hrozně skvělá, krásně voní a hned se z nás staly nejlepší kamarádky pod sluncem. Skvěle se hodí i jako originální dárek pro milovníky masáží, čokolády, vyživené pleti a všeho dalšího možného. Komu nešmakuje čokoláda, v eshopu Krásná každý den mají na výběr celou řadu vůní, tak se neváhejte podívat a vyzkoušet. Za mě je to jednoznačně velký aspirant na produkt roku, a to jsme teprve na začátku!

Milé Míše a eshopu Krásná každý den moc děkuji za poskytnutí produktu k recenzování. A vás, které zajímá přírodní kosmetika - šup kouknout na eshop Krásná každý den!

Vyzkoušeli jste někdy masážní kostku? 


úterý 26. ledna 2016

Laskominy z Krásná každý den


Koncem prosince mi v primadonnčí schránce přistál miloučký email od Míši z eshopu Krásná každý den s nabídkou na vyzkoušení produktů. O eshopu Krásná každý den, ve kterém najdete tu nejlaskominkovější přírodní kosmetiku, jsem už dřív slyšela a četla. Viděla jsem i pár rozbalování balíčků a vždycky jsem byla unešená z těch maličkých detailů, které dodávaly všemu milý a krásný dojem. Řekněme si upřímně, která z nás by nechtěla být Krásná každý den? Vybrala jsem proto dva produkty (řeknu vám, nebylo to jednoduché rozhodování) a těšila se na balíček.

Balíček dorazil coby dup a hned jsem se mohla pustit do rozbalování. Po rozbalení krabičky na mě vykoukl ten nejkrásnější zimní balící papír s malým osobním vzkazem a poděkováním v jednom od Míši. Právě takový detail dělá z obyčejné objednávku tu neobyčejnou. Opatrně jsem se dala do rozbalování, abych papír nepotrhala. 


Zpod papíru na mě vykoukla slámová podestýlky (jak tomu neprofesionálně říkám), ve které byly zachumlané produkty tak, aby se ani maličko neotloukly a nepoškodily. Mám tuhle slámu nejradši, ráda do ní balím dárky, protože je měkoučká, a tím pádem se v ní nic nerozbije. 


A tady už na nás vykukují dva produkty, do jejichž zkoušení jsem se dala hbitě a střelhbitě hned, co dorazily. Poznáváte je někdo podle krabičky?


První produkt ke zkoušení, který mi eshop s přírodní kosmetikou Krásná každý den poskytl, je Marocký jíl Rhassoul značky Soaphoria. O jílu a jeho zázračných účincích se v poslední době píše na blozích poměrně dost, byla jsem proto zvědavá, co to s pletí vlastně dělá. Říká se přeci, že na každém šprochu pravdy trochu a já jsem holka zvědavá. První volba tedy byla jasná.


Druhým vybraným produktem k vyzkoušení je masážní kostka Ponio. Pamatujete si na recenzi masážítka Soft Coeur z Lushe? Pokud ano, tak víte, že to byl produkt docela dobrý, ale maličko hrozný. Myšlenka olejového masážítka v kostce se mi zalíbila a poohlížela jsem se po nějaké lepší variantě. A řeknu vám, že Ponio masážní kostka byla trefa do černého. 


Na recenze na oba produkty se můžete brzy těšit. Zkouším a libuji si a vás o své zážitky a poznatky rozhodně nepřipravím. Míše a celému eshopu Krásná každý den bych ráda poděkovala za poskytnutí naprosto lahůdkových produktů - DĚKUJI! :)


Znáte eshop Krásná každý den?



neděle 24. ledna 2016

Blogovací tipy naruby

Už je to bezmála deset let, co jsem začala s blogováním. Vystřídala jsem řadu domén, řadu přezdívek a řadu zaměření. Společně se mnou se změnil i samotný svět blogování. Bloggerky jsou dnes v časopisech a reklamách a dobrý a úspěšný blog může znamenat i úspěšnou pracovní náplň. Víte, kolik vydělávají úspěšní světoví youtubeři? Víc, než asi umíte představit. Naše česká kotlinka je ve vývoji úspěšnosti sociálních platforem trošku pozadu a publikum taky není tak veliké oproti světovému měřítku. I přes to je tu celá škála skvělých a úspěšných blogů. Čas od času se na blozích objevují tipy "jak na to" pro (nejen) začínající bloggery. Při jejich čtení souhlasně pokyvuji hlavou, jsou to opravdu dobré tipy. Pak si ale začnu říkat "proč by mi měl někdo říkat, jak vést svůj blog?" Na just to udělám naopak! Dnešní příspěvek je takové delší zamyšlení naruby nad blogovacími tipy.


Blogy hrou

Slovo blog vzniklo spojením dvou slovíček - web log, neboli přímo doslova "webový zápisník". Takový notýsek na webu, do kterého si může zapsat kdo chce co chce. Copak vám někdo kontroluje, jak vypadá váš deníček? Nebo vám radí, jak a co psát? Blogy jsou takové zvrácené deníčky. Za dob mých osobních deníčků jsem si tam vylévala dušičku a srdíčko, sepisovala jsem své osobní prožitky, které bych si měla radši nechat pro sebe, ale které takhle veřejně vystavené může najít kdokoli. Už jen to je přeci špatně, nemyslíte?


Kariéra, nebo radost?

Tohle je rozhodující okamžik. Co je cílem vašeho blogu? A chcete vůbec nějaký cíl mít? Pokud chcete mít hodně čtenářů, úspěšný blog a řadu spoluprací, pak pro to taky musíte máknout. Ale co když chci mít blog hlavně sama pro sebe prostě jen proto, že ráda píšu, baví mě dělat dizajn, ráda fotím, chci ukazovat své nápady a další důvody? Proč ne! Vždyť je to pořád jen imaginární místečko v tom velkém WEBU, ke kterému se bez elektřiny a internetu jen sotva dostaneme. Rada, kterou budu opakovat asi pořád dokola, je brát to s nadhledem a neztratit hlavu. Samozřejmě by bylo skvělé, kdyby mi blog vydělával na pěkné živobytí, ale nikdy jsem o tom při vymýšlení přezdívek, zakládání domén nebo vybírání barev nepřemýšlela. Neřekla jsem si "jó, tahle šedivá mi zajistí měsíční plat". Vůbec ne. Zakládala jsem blogy vždy s myšlenkou toho, že potřebuji něco tvořivého ukázat sobě i ostatním. Díky tomu se můžu radovat z toho, že se mi líbí, jak vypadá článek, i z toho, že mi k němu píšete komentáře.


Fotografie: Technika vs. šikovnost

V tipech pro bloggerky od bloggerek se často objevuje položka o dobrém technickém vybavení, nejlépe s výzvou "Investovat do dobrého foťáku se vyplatí". Když se dívám na reporty z bloggerských akcí, všechny bloggerky tam sedí s výkonnými zrcadlovkami. A taky jejich fotky vypadají opravdu dobře. Ale víte co? Ani nejlepší zrcadlovka za vás skvělou fotku a profesionálního fotografa neudělá. Chce to hlavně praxi a vaší šikovnost. Kanye točí hudební klipy na telefon a stejně tak se i pořádá soutěž o nejlepší foto z telefonu, u kterých byste nepoznali, že se nejedná o profesionální foťák. Zrcadlovka není automaticky klíčem k úspěchu, protože focení s ní musíte umět. S menším "párty foťákem", který se vleze do kapsy, se vám může povést lepší foto, jak z nejprofesionálnější zrcadlovky, pokud nevíte, co dělat. Digitály fotky automaticky dobarvují, takže pokud nevíte, jak chytat světlo a barvy, je to lepší volba. 

Pokud myslíte, že jste amatérský fotograf na profesionální úrovni, ale nikdo vaše fotky nemiluje, zkuste prodávat své fotografie ve fotobankách. Tím uvidíte, zda vaše fotky za něco stojí, zda mají dobré rozlišení, světlo, ostrost, kontrast a kdesi cosi. Pro mě to byla docela facka, když se mi desítky fotek vracely s popisem všech chyb, ale mě přišly skvělé. Fotka vypadá na každém počítačovém displayi jinak. Ověřila jsem si ale, že i na párty foťák s funkcí automatické foto se dá pořídit úspěšná prodejná fotka, pokud dokážete splnit všechny parametry. 

Než jsem začala s bjůty blogováním, vlastní fotky jsem na blogy dávala minimálně a pořád k tomu mám trochu odpor. Na internetu se totiž krade. To byl i jeden z důvodů, proč jsem tolik otálela se založením Instagramu. A tak se alespoň snažím udělat fotky trochu "poničené". Malý formát, příliš filtru, prostě něco, čím se originální kvalita pochroumá natolik, aby si zloději raději vybrali jiný cíl. Paranoia? Nebo zkušenosti?


Pravidla neexistují

Bjůtyblogosféra je pro mě pořád ještě novinkou a je naprosto odlišná od mých předchozích deníčkových zkušeností. Bjůty blogy totiž svazuje poměrně hodně pravidel. Pokud chcete mít úspěšný blog, který přiláká hodně čtenářů a případně i společností, které budou mít zájem s vámi uzavřít spolupráci, musí váš blogový ráj vypadat k světu. Kromě dobrých fotografií to musí být i dobré články, příjemný dizajn a jednotné zaměření příspěvků. A musí vás to bavit! Pokud vás bjůty téma nezajímá, tak ruce pryč! Otrávené recenze o dvou slovech třeba přilákají nějakou skupinu čtenářů, pro mě osobně jsou ale nicneříkající a raději půjdu hledat jinam. Pokud vás baví od všeho trochu, tak proč ne? Proč by nemohl mít blog celou variaci příspěvků od osobních deníčkových výlevů, přes recepty a výlety, až po recenze na rtěnky? Vždyť to jsou jenom blogy!

Názor, se kterým jsem se při čtení různých tipů a rad setkala, oznamoval, že blog MUSÍ mít jednotné zaměření, jinak nebude úspěšný. Mě, blogovému veteránovi ze staré školy, se z toho ježí vlasy na hlavě. Taková buzerace! Poslechnout radu úspěšné bloggerky není od věci, o tom žádná. Ale nikdo není dostatečný bůh k tomu, aby vám diktoval, jak má vypadat váš blog, nejdejbože váš život! Vy jste tím, na kom blogová "práce" stojí. Každý jsme originál a každý chceme něco jiného. I to by mělo být v uvážení při přemýšlení o tom, co tu vlastně na tom blogu dělám. 

Mnohem víc si užívám obsah těch blogů, který je rozmanitý. Osobní příběhy a zážitky jsou pro mě hezkých zpestřením a "přežiju" tak i neustále se omílající recenze na velice podobné produkty, které si pravděpodobně stejně nikdy nepořídím. Zrovna nedávno jedna má oblíbená knížková bloggerka zastavila příspěvky na svém úspěšném blogu a pořídila si 4 další adresy, na kterých píše jednotně zaměřený obsah, protože jí přišel mišmaš na jednom místě nevhodný a jednotně zaměřený blog jí omezoval. Docela mě to překvapilo, zklamalo a z těch čtyř nových linků jsem zmatená a už nemám chuť k jejímu sledování.


Nic není tak horké...

Neberte sebe a své blogy tak vážně! Hrajte si, bavte se, nenechte se ničím svazovat! Nenechte si vzít radost z blogování. Ve chvíli, kdy začnete pociťovat povinnost typu "musím napsat nový článek, musím odpovědět na komentáře, musím udělat tamto a toto" a zjistíte, že se vám do toho vůbec nechce, tak si místo večerního recenzování rtěnky jděte na skleničku s kamarády. Blog by neměl NIKDY omezovat nebo nahrazovat váš reálný život. To říkám nejen jako zkušená bloggerka (fakt, deset let vás docela naučí), ale hlavně jako malý čumák, který přičichl k blogování v patnácti letech a nechal se tím naprosto strhnout. Ve své začátečnické době jsem seděla u blogu do čtyř do rána (a brala to jako super skvělou věc, že uvidím východ slunce), snažila se pomocí kódu změnit odsazení sloupků a s ostatními bloggerkami řešila ikonky a další nezbytnosti. Rozházelo mi to pěkně nejen denní režim, ale i pohled na reálný svět. Napíšete článek, ke kterému se vyjádří třeba desítky lidí, všichni vás virtuálně poplácají po zádech, vy se s těžkým srdcem nakonec přeci jen odlepíte od obrazovky počítače a zjistíte, že nemáte komu v sobotu zavolat, jestli by nešel na kafíčko. A tak zase otevíráte ten počítač a sepisujete třeba i něco smutného o tom, kam se ta společnost díky sociálním médiím dopracovala...

Blog je ve své podstatě a původnímu účelu prostě jenom blog. Nemám nic proti krásným fotkám, nádherným článkům a pravidelným informacím. Jděte do toho, holky, a držím vám opravdu a upřímně palce! Ale já, pokud bude někdo z opravdových lidí z mé reality, která je jiná, než ta blogová, něco potřebovat, třeba na úkor pravidelného článku, kašlu na blog a letím ven. Protože opravdová konverzace je pro mě pořád cennější, než vysoká denní návštěvnost. A mělo by to tak být i pro vás.


Reality check

Takže, řídíte se všemi radami, máte spoustu čtenářů, společnosti vám posílají produkty k recenzím, návštěvnost převyšuje hory. Jak se cítíte? Je vám hezky?

Doufám, že jste všichni zaregistrovali kauzu Essena O'Neil - úspěšná australská instagramerka revolučně zrušila svůj účet, protože přes miliony sledujících a statisíce lajků (nemluvě o slušném výdělku) nebyla šťastná. Lajky a návštěvnost nenahradí skutečný život. Vypnete počítač a ten celý virtuální svět najednou neexistuje. To samé platí i pro bloggery. Kolik času strávíte u blogu? Já osobně hodiny. Články připravuji třeba celý víkend, o polední pauze čtu články, po večerech odpovídám na komentáře. Často se do toho tak ponořím, že uběhne celý den bez mrknutí oka. Mou obrovskou výhodou je to, že píšu ráda a rychle. Nejdelší dobu trvá příprava a úprava fotografií. Věnuji blogu spoustu času, ale zároveň vím, že mě blogísek večer neobejme, nepoplácá mě po zádech, když se mi něco povede, nepůjde se mnou na koncert, neuvaří mi večeři. Má největší a nejdůležitější rada zní: Najděte svůj balanc mezi virtuálnem a realitou. Co je pro vás důležitější? Upřímně doufám, že odpověď zní "reálný život", nikoli "hodně lajků".



čtvrtek 21. ledna 2016

Kávové opojení s Dermacolem


Není pochyb o tom, že Dermacol umí naprosto božské sprchové gely. Řadu Aroma Ritual naprosto zbožňuju a hodlám zbožňovat i nadále. Proč? Protože krásně voní, hezky pění, dobře umývají a nevysušují mou přes zimu trpící pokožku. A hlavně krásně voní! Nevím, jak vy, ale pro mě je vůně faktor číslo jedna. Je to taky jedna z mála věcí, kterou můžu (nenápadně) otestovat i při vybírání produktu. Bez testeru se nenamažu, v drogérce se sprcháčkem nenamydlím, ale můžu si ho alespoň očuchat.


Opojný sprchový gen Irská káva, jak se píše na etiketě, voní opravdu opojně, jako irská káva! Má karamelovou barvu a krémovou konzistenci a získá si vás hned při prvním umytí. Koupelnou se rozline tak skvělá vůně, která vás donutí zavřít oči a začuchat si. Hned si představíte sami sebe v nějakém velkém huňatém svetru, jak v pelíšku plném polštářků pijete svou oblíbenou čerstvě upraženou kávu. Z kuchyně se line vůně čerstvého sladkého karamelu a vám pomalu začíná kručet v břiše ze všech těch slaďoučkých dobrot. Ani se vám nebude z té sprchy chtít vylézat. Ale nebojte, vůně zůstane na kůži ještě dobrou chvilku. 


Mám ráda kosmetiku, která mě umí oslnit tak, až padnu na zadek. Dermacol Aroma Ritual Irská káva je jedním z produktů, které to dokázaly. Mám své osvědčené klasiky (sprcháč belgická čokoláda a pomeranč a melounový peeling) a nově k nim přidávám i tuhle kávovou nádheru. Sprchový gel navíc obsahuje i kofein, který se dává například do přípravků bojujících s celulitidou, takže mám při mydlení i dobrý pocit, že to třeba umí i něco jiného, než jen pěkně umývat.

O tom, kde tenhle opojný sprchový gel Dermacol Aroma Ritual Irská Káva seženete nejlevněji, vás informuje Srovname.cz.


Jaká je vaše nejoblíbenější vůně?


pondělí 18. ledna 2016

Destrukční deník 2. díl

Vzpomínáte na můj Destrukční Deník? Psala jsem vám o něm v srpnu a od té doby ticho po pěšině. Čas od času se objevuje na různých blozích v různých podobách, třeba u Genevry, která ukazuje i své tvůrčí pokroky a inspirovala mě k tomu samému. Dnes se tedy společně podíváme na mé tvůrčí ničení.

Když jsem Destrukční Deník dostala, nejprve jsem nevěděla, co vlastně s ním. Při jeho listování jsem se musela nahlas těm úkolům smát při představě, že opravdu schovávám vytrženou stránku k sousedům na zahradu, nebo že se budu nějakou stránku snažit prodat. Do knížek se nepíše přeci! Ale pak jsem si řekla, nu co, jdu do ničení, kdyžtak se koupí nová. Když už jsem se rozhodla, že Deník padne za vlast, přišlo další dilema. Budu ničit, nebo z toho vytvořím umělecké dílo, jako jsem to viděla na jiných blozích? Musím říct, že takový Pinterest je plný naprosto úchvatných destrukčních tvoreb, maleb a nápadů, na které bych sama nepřišla. A tak jsem všechny starosti hodila za hlavu, protože se přeci nebudu stresovat kvůli tomu, co dělají jiní, a budu si užívat, že můžu něco ničit a malovat si jen tak pro zábavu.

Abyste věděli, hrozně ráda tvořím! Ale jsem taky dost roztěkaná a věci mě rychle omrzí, takže mám spousty rozdělaných projektů, ke kterým se asi nikdy nevrátím, protože už dělám něco jiného. Proto se snažím alespoň s Deníkem postupovat jakž takž systematicky. 

Hned jako první jsem si označila stránky, které budou jednoduché a ke kterým nepotřebuji tolik úsilí a můžu je vykreslovat při večerním sledování seriálů. Označila jsem ty, které jsem už začala tvořit, a ty, na které se chystám. A pak jsem se dala do porůzného postupného tvoření. Žádná stránka nevznikla za jeden den, protože (jak už jsem říkala) mě po chvíli věci přestávají bavit a mám chuť se věnovat něčemu jinému.

Moje oblíbené techniky? Vystřihování a lepení všeho druhu! A čmárání, u kterého nemusím sledovat, jestli mi neujede ruka. Co naopak nemám ráda jsou bílé plochy. Vzpomínám si, že je to něco, co mi kdysi řekla učitelka ve třetí třídě. Záblesk z minulosti! Někdo mi v útlém věku řekl při výtvarce, že by na obrazech neměly zůstávat bílé plochy a od té doby se nemůžu zbavit nepříjemného pocitu, když mám někde bílou mezeru. Hm. Podívejme se, jaké je psaní článků prospěšné i pro psychologické procesy uvnitř mé hlavy. Dlouho jsem nevěděla, proč mám takovou potřebu vybarvovat každíý milimetr papíru a helemese, on mi to jen někdo řekl! 

Tak, psychologickou analýzu bychom pro dnešní den měli. Tak se jdeme podívat na to tvoření!


Úkolem této dvojstrany bylo sbírat známky z doporučených dopisů. Tak jsem otevřela svou krabičku (respektive tři veliké krabice) dopisů a začala jsem hledat nějaké dopisy se známkami. Krok dva bylo otevření alba známek, které jsem jednu dobu jako malá sbírala, ale nikdy mě to nebavilo. A jak se teď hodilo! Ty, které jsem měla vícekrát, jsem vyndala a nalepila.


Další hotovou stránkou je tato kolečková, kde úkol zněl "tuhle stranu pokreslete kolečky". To napsané "proč" je moje malá rebelská revoluce, protože proč kolečky? Proč ne kočičkami, srdíčky, mráčky, koblížky, kapustami, rybníčky... Proč kolečky? Ale držela jsem se instrukcí a malovala kolečka. Čím? Laky na nehty! Malovat laky je totiž ohromná zábava. Ale člověk musí dát pozor, aby se mu z té ukrutné vůně nezamotala hlava, takže hlavně u otevřeného okna a dobře větrat! 


Moje oblíbené vystřihování a nalepování! Úkol zněl "Sem nalepujte jen samá písmena W". Trochu na tomto bodě obviňuji překladatele, protože zrovna W je v českých časácích používáno opravdu minimálně (díky bohu za reklamy a www odkazy). Kdyby z W udělali M, bylo by to mnohem jednodušší. Ale bez remcání jsem se do úkolu pustila. Na pravou stranu jsem nalepovala převážně písmenka, na levou pak slova, která obsahují W. 


Na vazbu jsem nalepila průsvitný růžový balící papír a přes nápis balící bublinky. Ale tím s vazbou nekončím. Úkol "Nakreslete čáry tužkou nebo propiskou, nasliňte si prst a čáry rozmažte" mě taky bavil a měla jsem ho hotový během několika večerů. Mám totiž prastarou inkoustovou tužku, která se namočí do vody a následně se s ní maluje. A jakou jsem měla radost, že konečně našla své využití. Stránku "Skvrnovníček" jsem pojala kosmeticky a do okýnek obtiskovala různé rtěnky. Musím říct, že je to poměrně blbý nápad, protože jsem ho odnesla oparem, takže usilovné pusinkování stránky v knížce nedoporučuji.

Co vy a vaše tvůrčí procesy?
Malujete si rádi?


sobota 16. ledna 2016

Novoroční hitparáda: Malovátka

Další díl novoroční hitparády? Ta Primadonnka se zbláznila! Už vám to leze na nervy? Tak nezoufejte, dneska už je poslední rekapitulace a vzápětí se hned pustíme do zábavných nový recenzí na nové známé a neznámé produkty. Leden je pro mě vždy rozjížděcím měsícem pro celý rok, kdy zpětně rekapituluji svůj uplynulý rok, přemýšlím, co udělat jinak a hledám pozitiva a negativita na všem, co se stalo, s čím jsem se setkala a co jsem vytvořila. Během školy to byl měsíc zkoušek, taková jiná realita, než zbytek roku, protože mu předcházejí prázdniny kolem Vánoc a Nového roku. I proto se mi nechtělo hned naskočit na vlnu nových recenzí, protože ještě sama nejsem rozkoukaná v té nové dvatisícešestnáctce a chtěla bych spíš odpočívat a rekapitulovat, než honem honit novinky. Ráda bych leden i v příštích letech věnovala těmto rekapitulacím. Koho to nebaví, s tím se uvidím v únoru (mrk mrk). 

Poslední téma novoroční hitparády jsou malovátka. Schválně jsem je nechala jako poslední, protože mi přijdou nejzábavnější. Během uplynulého roku jsem nezrecenzovala dostatek stejných produktů (pudrů, mejkapů, řasenek...) k tomu, abych mohla udělat srovnání jen jich, takže je poslední hitparáda takový mišmaš malovátek, které jsem vyzkoušela. Srovnání berte podle oblíbenosti, protože srovnávat pudr a řasenku dost dobře nejde. Tak hurá do poslední hitparády!



Ajajaj, zas a znovu se potkáváme s podzimní limitkou Alverde Oriental Bazaar. Na posledním místě prostě musel skončit ten jejich pískově bronzový pudr, který mě absolutně nadchnul a absolutně zklamal během jediného dne. Barva mi nesedí (moje blbost, ale výběr nebyl moc velký), šikovný cestovní aplikátor je taky docela naprd, protože se přestalo dovírat víčko... I přesto, že bych ho nedoporučila (a ještě ho možná seženete, začátkem ledna jsem limitku pořád ještě viděla), tak ho používám docela často jako bronzer, i když teď přes zimu se svou vybledlou pletí to úplně nejde. Sama na sebe jsem se s hrůzou dívala do zrcadla, když jsem přišla z jednoho srazu večer domů a porovnala svou bílou ruku s hnědým obličejem, protože jsem šáhla po špatném "letním" makeupu a namalovala si o dva odstíny tmavší obličej. Štěstí, že je přes zimu tma! Na léto se na něj ale těším a protože nerada vyhazuji nedopotřebované produkty, hodlám ho využít alespoň takhle.



S výčtem produktů od Alverde ještě nekončíme. Na sedmé místo umisťuji řasenku Maximize Volume Lashes, ze které jsem byla nejdřív nadšená, ale pak jsem se s ní seznámila trochu blíž a nadšení ze mě vyprchalo. Poměrně ostrý kartáček (mám ráda ty gumové), výdrž nic moc (dost se rozmazává a zalézá do koutku oka), vůně nemalebná a spotřeba musí být rychlá, protože se v ní tvoří hrudky. Máte zkušenosti s Alverde řasenkami? Které za to stojí?



Líčení s přírodní kosmetikou ještě vychytané nemám. Když jsem v dubnovém Lookfantastic beauty boxu našla přírodní tužku na oči Inika Black Caviar byla jsem hodně nadšená. Tužka má nádherný dizajn a těšila jsem se, jak budu zase krůček dál od škodlivin. Není špatná, ale není ani skvělá. Výdrž není taková, jakou bych si představovala, postupně se z oka ztrácí a vydrží tak nějak kolem 6 hodin, někdy je to i dýl, ale prostě se ztrácí. V kombinaci s Alverde řasenkou den plný obav, jestli nemám rozmazané oči, zaručen. Teď se sněhem přes zimu si na přírodní malování fakt netroufám, protože nechci vypadat jako panda...



Tak, a teď už se přesouváme k docela dobrý produktům. Alverde Paletka Oriental Bazaar si mě postupem času získává víc a víc. Najdete v ní dva stíny, pudr na obočí a rozjasňovač. Sama se divím, jak často ji používám. Pudr na obočí skoro každý den, ostatní taky docela často. Co mě naposledy hodně překvapilo byla výdrž tmavšího stínu z paletky Secret Purple, který držel jak přibitý (s bází pod oční stíny), nezalézal do vrásek, nic! Zrovna teď jsem z paletky nadšená, ale uvidíme, jaký bude náš vztah třeba za měsíc.



Paletička s pár odstíny, na kterou se můžu opravdu spolehnout, je tahle roztomilá od Maybelline z řady Big Eyes, se kterou vykouzlíte dohromady úplné smoky zázraky, protože barvy k sobě krásně pasují. Mám ji ráda, výdrž skvělá, perfektní barevné kombinace. Doporučuju všema tlapkama!



Jeden z mých nej nej laků s nej nej výdrží je tenhle rudoch od KIKO MILANO v barvě Apple Red, který mám už roky a pořád dobře zasychá a pořád dobře drží. Jděte do něj!


O řasence Volume Glamour Max Definition od Bourjois Paris jsem samostatnou recenzi ještě nepsala. Mihla se v jednom spotřebováno a v jednom z prvních článků o mé obsesi řasenkami. Zrovna teď novou nemám, protože bych ráda vyzkoušela přírodnější varianty, ale rozhodně patří k mým dlouhodobě nejoblíbenějším. Řasy dělala opravdu krásné a výdrž jako kdyby byl voděodolná (ale není, ty si nekupuju téměř nikdy). Měla jsem s ní taky různé nahorů a dolů období, ale na závěr jsem ji vždycky milovala.



Na první místěčko dávám možná překvapivě kompaktní pudr od Dermacolu. Jak jsem říkala v úvodu, srovnávat pudry a řasenky nejde, takže je Dermacol pudr na první příčce prostě proto, že ho používám každý den. Mám dva odstíny už po několikáté a jsem s ním spokojená. Má nádhernou texturu a ještě lepší sladkou vůni. Pleť zmatňuje na jedničku a vydrží mi celý den, prostě bájo a pohádka.

Jaké je vaše oblíbené malovátko?


čtvrtek 14. ledna 2016

Novoroční hitparáda: Mazání

Mazání patří k mým oblíbeným i potřebným činnostem. Mazacích krémů jsem vyzkoušela asi nejvíc, ze vší kosmetiky (možná víc, než balzámů na rty, a to už je co říct). A tak se novoroční hitparáda neobejde bez řebříčku mazání na tělo a na ruce.



O tělovém mléku od Eveline jsem samostatnou recenzi ještě nepsala, zatím se mihlo jen ve vedlejší roli v jednom ze spotřebováno. Neřekla bych, že je úplně špatné, ale zároveň není nijak zázračné. Co se mi nelíbilo, byla cedulka s českým popisem, která se při kontaktu s ručičkami rozpatlala a ušpinila celou lahvičku. Znovu si ho nepořídím, mám radši voňavější chuťovky.



Tělové mlíčko od Dove taky není nic převratného, taková mazací klasika, kterou známe všichni. Voní jemně, hezky hydratuje, ale není na něm nic extra, kvůli čemu bych běžela rychle na nákup, kdybych se dozvěděla, že existují poslední kousky a přestává se vyrábět.



Tělová emulze od Alverde voní přesně jako všechno ostatní od Alverde, po citrónech. Ani na tento produkt jsem ještě celou recenzi nenapsala a jen se o něm rychle zmínila ve spotřebováno. V létě to bylo docela příjemné osvěžení, potom už mi to přišlo takové pořád stejné. Trochu hůř se tato tělová emulze vstřebává, je třeba chvilku počkat. Úplně hrozná není, ale také nic převratného.



Skořicový balzám Herbamedicus překrásně voní, jako pravá skořice. Konzistence je gelová a gel jemně prohřívá, ale nepálí. Gel má tlumit projevy celulitidy, ale žádné účinky jsem nepozorovala. Proti celulitidě nefunguje, k jinému účelu asi potřebný není, proto ho sama za sebe nemůžu doporučit.



Vazelína od Balea voní jako nafta, lepí a ani není moc příjemná. ALE je skvělá na suché lokty a v jednom zoufalém momentě mi pomohla i na suché ruce. Už mi skoro dochází a nevím, jestli si ji pořídím znovu, spíš ne. Pokud máte rádi vazelínu ve všech podobách, klidně ji vyzkoušejte, stojí pár korunek, ale připravte se, že na celé tělo nebo obličej použít nejde.



Balea krémy mám ráda, jsou levné a docela fajn. Balea Soft Creme není špatný, ale není ani nic převratného, takové nic moc nevoňavé, "základní" krém. Moc hydratační mi nepřipadá, je hodně jemný a tekutý, pro příště už si ho nepořídím.



Můj oblíbený kokosový obrovský krém od Balea Bodycreme Cocos mám už v několikátém balení a vždycky mě překvapí, jak svou vůní, tak účinkem. Hydratace je fajn, pokožka zůstává provoněná kokosem. A cena je taky skvělá, 500 ml za hubičku!



Jedním z mých oblíbených krému na ručičky je tenhle růžový voňavoučký od Dermacolu. Výborně hydratuje, vejde se do každé kabelky a voní jako sladké jahůdky. Je docela hustý, dobře se vstřebává a ruce nechává jemné. Sen každé sušenky!



Jeden z nejlepších krémů všech dob, který si poradí se všemi suchými ručičkami, je Maryna. Obyčejná, klasická Maryna, kterou se maže moje babička. Stojí pár kaček a překrásně voní. Pokud hledáte něco levného a zaručeně úspěšného, co strčí do kapsy všechny high-endové kosmetiky, kupujte Marynu!



Naprosto nejlepší produkty na celulitidu, které opravdu fungují, je tahle sada od Eveline Cosmetics. Vyzkoušela jsem peeling a sérum a musím říct, že výsledky byly opravdu znát. Nevydržely věčně, takže pokud se chcete do boje s neústupnou celulitidou pustit, budete muset počítat s tím, že nesmíte nikdy přestat. Jednodušší je se prostě mít ráda taková, jaká jste. Anebo vyzkoušejte peeling a sérum a třeba vám bude o něco krásněji.



Kakaové máslo Balea Bodybutter Kakao jednoznačně vyhrává za celou mazací hitparádu loňského roku. Je příjemné husté, dobře vstřebávací, krásně voňavé a za hubičku. Mé oblíbené mazací věci jsou vůbec dost za hubičku, jak tak pozoruji. Baleácké krémy jsou dobré a hezky voní. Kakaové a kokosové si kupuji pravidelně a určitě v mém oblíbeném řebříčku produktů vydrží.

Čím se mažete vy?


úterý 12. ledna 2016

Novoroční hitparáda: Koupání

Mysleli jste si, že hitparádou minulý týden končíme? Ale kdepak! Ještě pro vás mám spoustu produktů, které stojí za to srovnat. Dnešní hitparáda bude trochu speciální v tom, že jsem vybrala produkty, které mám ráda úplně všechny a seřazené jsou spíš náhodně, než podle obliby. Pojďme se spolu podívat, s čím se Primadonnka v loňském roce s oblibou koupala.




Yves Rocher sprcháčky z řady Jardins du Monde zbožňuju nejvíc z celé jejich koupací edice produktů. Jsou voňavé a mnou milované. No a co, že to jsou prťata! Alespoň je můžu vzít na cesty. Makadamový oříšek byl krásně krémový, oříškový, heboučký, sametový a prostě skvělý na koupání a odpočinek.




Můj nejoblíbenější sprcháč z celé Yves Rocher Jardins du Monde kolekce je pomerančový! Voní jako nejsladší lízátko a je to pošušňání pro nos i tělo. Řekněte, kdo by se nechtěl koupat ve sladkém lízátku? Miluju ho hlavně přes léto, kdy je pomerančová vůně ohromně osvěžující.




Vždycky, když píšu o nějakém L'Occitánku, tak říkáte, že produkty této francouzské kosmetické značky moc neznáte. Chyba! Je to vyloženě nebe na zemi. Miluju jejich voňavky, umí dobré krémy, sprchové gely, ale i skvělou tužku na oči. Důkazem budiž L'Occitane Gel Douche Ravissant, který voní jemně po citrusech a v létě je spolu s pomerančovým YR na koupání a osvěžení ideální.




Kdo miluje kytičky, ten musí milovat sprchový gel L'Occitane Fleurs de Cerisier. Vůně třešňové ho sadu v plném květu v koupelně zaručena. L'Occitane jsou fajn i proto, že nevysušují, ale naopak dělají pokožku překrásně sametovou. 


Balea Shinning Cocos


Sprchový gel Balea Shinning Cocos  jsem našla v letním DM boxu a objevil se v podzimním spotřebováno, samostatnou recenzi na něj ještě chystám. Musím říct, že to je ohromně zajímavý produkt. Voní po kokosu a gel je modrý se třpytkami! Úplná divočárna.




Alverde tělový peeling kokos a lotosový květ je něco tak nepopsatelně skvělého, že jen při pohledu na obrázek přivírám slastně očka a vzpomínám na tu nádhernou vůni a kokosové hoblinky! Tohle je must have do každé koupelny, originální zážitek zaručen. 

Čím jste si letos udělali radost?


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...