Peorálka a jiné kožní neduhy

Pamatuji si to jako by to bylo včera. Bylo mi asi devět let a byli jsme s našima poprvé na lyžích v Alpách. Měli jsme pronajatý mrňavý a trochu špinavý apartmán. V té době ještě takový výběr luxusních apartmánů k pronájmu na výběr nebyl, takže jsme z té naší komůrky měli obrovskou radost. Maminka nám tam připravovala snídaně a večeře (ač jsem nikdy nebyla moc masová, tento pobyt mám jednoznačně spojený s vůní slaniny), večer jsme celá rodina hráli deskové hry a přes den jsme lyžovali až do úmorného vyčerpání. Tam jsem se také poprvé na vlastní kůži seznámila s pojmem dehydratace. Jednoho večera po náročném lyžovacím dni, kdy už jsme se všichni sotva potáceli, mi mamka namazala vysušenou a mrazem a větrem ošlehanou tvář výživným krémem od Nivei. Do několika minut se mi na tváři objevila vyrážka. Od té doby si dávám na Niveu majzla, ale svou pleť jsem za citlivou nebo alergickou nepovažovala. Jeden incident s krémem v náročným podmínkách a při únavě ještě nic neznamená, ale na ošetření kůže už používám jinou kosmetiku. 

Zdroj
Jsem docela trpělivý člověk a jak lidem, tak věcem dávám spoustu šancí mě přesvědčit o tom, jestli jsou dobré nebo dobří. Zároveň mi v hlavě pořád bliká věta, kterou mi kdysi někdo řekl. "Taky nemusíš mít úplně všechno." Od té doby se snažím nemít vůbec nic a když na mě přijde nějaká nemoc, chvilku to trvá, než jdu k doktorovi. Kožní nemoci máme v rodině a jako malá jsem trpěla na různé ekzémy mezi prsty u nohou i u rukou. "To je z vody," říkalo se za mých mladých let. Bohužel jsem holka čistotná, takže jsem si nohy ani ruce nechtěla přestat mýt. Léčba ekzému mezi prsty trvala docela dlouho a pořád si ještě pamatuji na ten nepříjemný pocit hrbolků, které jsem čas od času s hrůzou nahmatala. Zároveň už vím, že je dobré na kožní prostě jít a nechat si poradit.

Pamatuje si ještě na květnový článek o pleťových krémech, po kterých se mi udělala peorální dermatitida? Přijde mi, že jsem o tom celém problému a procesu léčby nemluvila dostatečně (alespoň pro můj duševní klid) a ráda bych vám o tom sem tam napsala, protože to byl náročný proces nejen na celou léčbu, ale i pro mé sebevědomí a vnímání sebe sama. Peorální dermatitida se mi objevila v oblasti očí a nosu někdy v únoru a trvalo mi to přes tři měsíce, než jsem se jí zbavila a mohla se třeba znovu namalovat. Asi jsem měla do té doby štěstí na výběr vhodné pleťové kosmetiky. Nebo to byla shoda všemožných faktorů, protože věřím, že za každým onemocněním je i něco psychického. S peorálkou jsem vedla tvrdý boj, který jsem vyhrála (a hned to musím zaťukat). Až teprve letos jsem si přiznala, že asi tu pleť citlivou mám, že může být náchylná k alergiím a že si musím dávat pozor.

Zdroj
Když si tu teď takhle hezky vyjmenovávám ty svoje kožní nemoci, zase si musím ťukat na čelo, že mi to nedošlo dřív. Pleť, ekzémy na rukou a nohou a samozřejmě suchá kůže. Tu mám třeba na rukách a loktech pořád a nikdy mě nenapadlo, že bych s tím mohla jít na kožní. Třeba když přijedu na delší dobu do nějakého nového města nebo nové země, první dny trpím jak pes. Je tam jiný vzduch a jiná voda a téměř hned mám suché a často i popraskané ruce. Většinou si výživný krém zapomenu doma a řeším to až v tamních lékárnách. Pro mě je tak léčba suché pokožky dlouhodobý proces, který nevyžaduje pouze správně zvolenou kosmetiku, ale i celkovou změnu životního stylu. Snažím se dodávat vitamíny i zevnitř a předcházet situacím, kdy je kůže namáhaná a tudíž i citlivější.

Dlouhou dobu mě strašilo i téma lupénka. Měla jsem problém se svědivou a loupající se pokožkou hlavy, který vlastně pominul až nedávno díky tomu, že už přes rok používám pouze přírodní kosmetiku v péči o vlasy. I s tímto problémem jsem byla u kožařky a v čekárně jsem byla připravená na to, že mě kromě všeho možného čeká i léčba lupénky. Ta se naštěstí konat nemusela a odcházela jsem s verdiktem citlivá pokožka a nevhodná kosmetika. 

Cílem mého dnešního povídání je se na chvilku zastavit a zamyslet se nad problémy, které se mohou zdát nepatrné, ale které nám zatěžují život. Pokud se v některém uvedeném příkladu poznáváte, být vámi se ještě jednou rozmyslím, jestli nevzít svůj ekzém k lékaři (pokud jste ještě nebyli). Nejen, že vám s problémem pomůže, ale poradí vám i kosmetiku či léky, které používat. Na ekzémy jsem vždycky měla nějakou vyrobenou mastičku na předpis, na suchou kůži pak mastičky Epaderm, který mi doporučila kožařka hlavně proto, že neobsahují SLS, sulfáty nebo barviva, takže je snese i citlivá nebo alergická pokožka. 


Trpíte na kožní nemoci? Jak pečujete o suchou pokožku?



Komentáře